Novy web

Tak jsem si znovu udelal sve osobni stranky a dokonce i k nim koupil domenu. Takze ted jiz se muj blog bude dal vyskytovat na adrese tomsik.eu, muzete se tam tesit i na galerii a clanky o mych koniccih.

Výlet do Ralska

Po několika letech, ano několika letech, jsme se s Honzou Remusem, Michalem a Vašíkem konečně rozhoupali k výletu do bývalého vojenského prostoru, který se rozkládal mezi obcemi Mimoň, Ralsko, Doksy a byl obýván především ruskými vojáky. Cestou se k nám v Mnichovo Hradišti přidala Honzovo kamarádka Jana z Liberce, takže nás bylo 5.
Na místě zbylo uže jen spousta polorozpadlých baráků, kde už jsme se ani nezastavovali a vojenské letiště, kde sídlí tamní aeroklub a nějaká firma, stavící dřevěné sruby. Letiště jsme si projeli tam a zpět autem. Zkoušel jsem si smyk, ale osádka se bála, že hodím astru na střechu :), tak jsem toho radši nechal.
Pak jsme jeli pod kopec Ralsko 676m.n.m. a plahočili se na něj. Cestou jsme asi 3x zmokli a odlovili jednu earth cache a jednu tradiční cache. Z vrcholu je super rozhled. Jak na daleké okolí, Bezděs, Ještěd, tak na blízké, Stráž pod Ralskem s fabrikou na těžbu uranu a Mimoň s letištěm. Místo je popsané nápisy v azbuce od vojáků, kteří du za dob okupace sloužili. Většinou je napsáno jméno, město a rok. Zajímavé.
Poté jsme na návrh Jany jeli na průrvu na řece Ploučnice. Díra v zemi, kudy teče řeka. Nejlépe je to vidět na fotkách. I tam jsme odlovili cache a před deštěm jsme se schovali u sátánku s klobásou.
Zanedloho poté nás Jana opustila jedouc směrem na domov a my se vydali na opačnou stranu k Máchovu jezeru a na Bezděs, kde byl vězněn král Václav II.

20090725-Ralsko

Balt 2009 Konec dobrý všechno dobré.

Při dojemném loučení s rumem a po námořnicku kapitán řekl: "Ještě nikdy jsem neměl na rejsu tolik problémů, tak špatné počasí, takovou smůlu. Ale dojeli jsme ve zdraví!!!" Takže asi tak. Odvážím si zpět bágl smradlavejch mokrejch hadrů, mám hlad, od oběda jsem nejedl, mám žízeň, je mi zima, cítím se chronicky nevyspale a v očích mám staré čočky, které mě dřou, ale stálo to za to. Poznal jsem pár super lidiček, se kterými urřitě ještě něco podniknem. Mám v hlavě tucet zážitků, které nezapomenu. A samotnému s lodí v noci na otevřeném moři mi došlo o čem to všechno vlastně je...

2009007-Balt

Balt 2009 Středa,Čtvrtek,Pátek

Za poslední tři dny se toho stalo opravdu hodně, tolik, že jsem nestačil psát prúběžně, a dostávám se k tomu až teď sedíce v autobusu Amsterdam-Berlin-Szczecin. Dostat se od Kielského kanálu až sem mi přineslo tolik zážitků, že leckdy ani za rok, se toho tolik nestane. Zkusím psát popořadě, abych na něco nezapoměl, ale stejně se bojím, že toho zůstane hodně nezaznamenáno a časem i zapomenuto.
Z Kieloňského kanálu jsme vyjeli poměrně pozdě odpoledne, protože jsme museli čekat na příliv na ústé Labe, kde kanál končí. Zašli jsme s kapitánem, Maciejem a Mipsem na pár piv, kde jsme probírali Michalovo zážitky, školy a tak. Dozvědel jsem se, že Michal učil na Vojenské univerzitě ve Warszawě navigaci, a že Maciejovo přítelkyně má hodnost kaprála u vojensých kartografů. V hospodě byla moc pěkná míšenka, které jsme nechali dohromady asi 10€ spropitné. Mips začíná blouzint, o několika němkách prohlásit, že se mu líbí. Chudák. Co s normálním člověkem udělají dva týdny na lodi mezi chlapama (plus 2 holky, parón)
Dostalo se nám školení v navigaci na wodach opływowych, tedy na vodach, kde je znatelny příliv a odliv. Naučili jsme se počítat různé proudy a změny hladin podle složitého cyklu. Není to složité, spíš o tom člověk musí vědět a dávat pozor.
Poté co jsme vyjeli z Labe na širé moře okolo hooodně velkých kontejnerových lodí mířících do Hamburku, naším cílem se stal Helgoland. Jak poznamenala Magda: "moc vtipná názva". Ještě chybí Helmutoland, no ne? Do Helgolandu jsme dorazili v 4:50 vím to moc dobře, protože moje hlídka měla končit ve 4:00 ale kapitán nechtěl zbytečně budit další. Halgoland je nějak nezávislým ostrovem Německa, za války tu bylo velké kotviště vojenské flotily, o čemž tu svědčí zbytky betonových mol a bunkrů, nyní je tam ptačí a tulení rezervace a bezcelní zóna. Kapitán už byl na Helgolandě letos po deváté !!! a má tam kamarády v jednom z obchůdků, kde jsme dostali zajímavé slevy. Všichni utráveli jak diví, no já nemít už tak těžký bágl a nepůjčit skorovšechny eura Mipsovi, tak se taky vydám. Moc se mi líbily značkové membránové trekové boty. Fakt pěnké. Za 106€. Už už jsem si je koupil, jenže jak pak s reklamací? No i když na ostrov bych se fakt chtěl vrátit. Udělal na mě dojem. Nejvyšší vrchol má asi 100m a kolem celého vede pěší stezka dlouhá ne víc než 5km. Na ostrově jsou i nějaké kešky, ale nezadařilo se. Odpoledne jsme koupili naftu za 0.88€ a vyjeli směr Amsterdam. Ještě jednou, fakt super místo!
Jak řekl několikrát kapitán, na palubě jsme měli nějakého Jonáše (ten z Bible), stále nám foukalo ze špatných směrů, málo nebo vůbec a tak to pokračovalo i zbylých 160nm z Helgolandu. Jen jednou, asi ve středu večer, nebo tak nějak se konečne rozfoukalo. Právě celou wachtu jsem stál za kormidlem a surfoval po vlných, do kterých jsme se úplně schovávali. Občas jsem se špičkou lodi zapíchnul tak hluboko do vlny, až voda zepředu zalévala i náš zadní kokpit. Krzysiek, ze který mi dělal pozorovatele, poznamenal, že jedu velmi mokře :-) Houpání, mělo své následky, přímo i pro mě. Poitrek, který měl vachtu s námi, ale celou dobu jen seděl, jak pytel brambor v předním kokpitu náhle vstal, vyběhnul na bok lodi a začal zvracet. Bohužel pro nás dva proti větru. Obličej jsem si umyl, ale bunda a kalhoty ještě smrdí. Pak zvracel ještě celou noc a ještě se k němu asi někdo přidal. To už ale v podpalubí, kde to pak tak smrdělo, že se tam opravdu, ale opravdu nedalo vejít. Paulína to říkala tak často, a tolikrát, že to fakt asi bylo wostrý. Nějak se jim podařilo zvenčí otevřít poklop a vyvětrat, čímž nás zachránili před otravou.
Čtvrtek byl už nezajímavý den. Chvíli foukalo, chvíli ne. Většinu dne jsem prospal, buť v posteli, nebo na hlídce. Už zas umím spát téměř v jakékoliv pozici a denní době. Volný čtvrtek byl přípravou na pátek.
Na večerní wachtě do 20:00 jsme jeli na plachtách, furt pryč, nic moc vítr nuda. Na páteční raní wachtě od 4:00 přestalo nejdříve foukat úplně, až jsme stáhli plachty a jeli na motor. Kolem 5:00 začalo foukat a to konečně alespoň zboku. Postupně jsme stavěli genuu, kliwera a pak i gtota na polovinu. Lady B konečně dostala šanci ukázat co v ní je. Při 4-5sk Beaforta jsme se dostai dokonce až na 10kn! Byly malé vlny a loď letěla po hladině jako divá. Nádhera, tohle je jachtaření! Někdy v 7 hodin přišla SMS z Wandrusa, že koupili jízdenky z Amstru s odjezdem v 16:30, dost šílenost, takhle na poslední chvíli, ale vypadalo to, že to zvládnem. Při změně strany se nám lehce natrhla kosatka.
Moje hlídka skončila v 8 ráno a šel jsem spát. Tak akorát. Hodně se rozpršelo. Vítr se ustálil tak na 5, takže jsme dál letěli. Už se stačiily udělat i nějaké vlny. Tak v 10, to už jsem nespal se ozvalo hlasité trhání a kosatka se nám doztrhla vedví. Krzysiek a Piotrek, na wachtě spíš jen seděli, tak jí Mips a kapitán začali stahovat, aby vlající neroztrhala i zbytek oplachtění. Oba je to několikrát zvedlo nad palubu, ale podařilo se jim jí přítáhnout. Pak jsem šel na řadu já a Maciejem a začali jsme jí odřezávat. Vlny už dobře 8 metrů. Vítr taky hodně. Voda lítala tak metr nad špičku lodi, kde jsme operovali s nožema a lanama. Adrenalin lítal i z uší. Sranda. :) V tom prásk. Prasklul nám napínač ráhna. Respekrivě jedno kolečko kladkostroje a prasklo lano. Staré. Ošoupané. To pošteloval asi kapitán, nevím, byl jsem se převléknout do suchého.
Klukům se podařilo totálně roztrhanou kosatku (zašitou za 1000PLN na Bornholmu) plus mínus navinout na rollera a jeli jsme dál na motor. Naše rychlost klesla na 4kn a už bylo jasné, že koupený autobus nestihnem. Piotr Salecki (majitel Wandrusa) z toho obvinil kapitána, a že to má pořešit na vlastní náklady. Masakr. Bylo vidět, že toho má Michal dost. Začali jsme řešit další možnosti dopravy, zvonit do kanceláře Wandrusa, jestli by to nešlo přeložit atp. Když už se začala situace uklidňovat, jestli je to možné na 10m vlnách a 7sk. B. motor, který nás převezl takovou dálku se zaškytal a utichl.
Ačkoliv měl být po generálce, byly některé, tedy vlastně všechny víčka, nálevky a filtry tak zatuhlé, že to někdo neotevírat aspoň pět let. Olej na to taky vypadal. Motor fungoval dobře bez zátěže, při vyšších otáčkách umřel. Michal si myslel, že je přehřátý, ale to asi nebyl. Nicméně jsme aspon vyčistili vodní filrt. Pak, že je v něm málo oleje. Tím jsme ho tedy spíš přelili, ale co. Já jsem tipoval ucpaný palivový filtr. No můj Fiat 126p se choval podobně. Ale ani jeden filtr paliva, se nám nepodařilo odšroubovat a vyčistit.
Začalo to vypadat kriticky. Bez pořádné plachty jsme jeli zoufale pomalu, proud nás unášel, takže ve výsledku jsme proti dnu měli sotva 2 uzly. Několikrát jsme volali do majitele lodi, který nám maximálně doporučil dolít olej do převodovky, který jsme nenašli a ještě nám do ní spadla orezlá měrka. Jediné co nám zbylo bylo zavolat do přístavu o asistenci. Nabídli nám záchranu z moře, ale Michal říkal, že nám bude stačit, jen nás vmanévrovat do přistavu. Ono obojí je docela drahé a administrativně náročné.
Složitým manévrováním jsme vjeli do ústí přístavu Mejhaven (později upravím), a tažná loď nikde. Volali jsme, kde je a ukázalo se, že Lady B už v přístavu loni byla, také s nefunkčním motorem a si tam něco nezaplatili. Té rádiové komunikaci už jsem nerozuměl. Po troše dohadování a vysvětlování. No a přeci jen bychom se rozmlátili na kamenech, což je uklízet přeci jen těžší. Přijela tažná loď a vtáhla nás k molu.
V přístavu už bylo dobře. Zašli jsme se osprchovat. Vytáhnul jsem sváteční, čisté oblečení a hopky šupky co nejdřív na autobus. Z přístavu Mejhavem, je to do centra Amsterdamu cca 30km a na autobusové nádraží taky ještě kus. Z přístavu se musí pů hodiny autobusem, potom přesednout na raketo-loď a pak na vlak. Protože Mips trpěl nedostatkem peněz, karta mu nefungovala a já už neměl, co mu půjčit vypadalo to, že nebude mít na jízdenku. Vyměnil na poslední chvíli posledních 50PLN za 10€ z Krziskiem. Tak mohl jet. Po troše zmatkování na hlavním vlakovém nádraží jsme se s Mipsem rozdělili, my s K. na bus, Mips na letiště.
Aby nebylo za pátek málo zážitků, na autobosovém nádraží se ukázalo, že nemám jízdenku. Sice jsem byl v seznamu cestujících, ale bez jízdenky. U Eurolines Polska, si ji totiž musíte vytisknout! Naštěsí za pultem seděla, už moje, v podstaté známá holčina z Polska, se kterou jsem se setkal před 3 měsíci, která si mě pamatovala a umožnila mi, abych si na jejím počítači jízdenku vytisknul. Pro K. už místo nebylo. Autobus je úplně narvaný, sedím vedle postarší němky Uršuly, která si nechce povídat.

Balt 2009, Úterý 14.7.

Jsme na kanálu Kieloňkém. Super místo. Míjíme spoustu velkých lodí, kduž bych nebyl líný, tak pošlu fotky. No ale jsem. Kolem jsou malé domečky, pole, fabriky. Kolem celého kanálu vede cyklostezka. Co chvíli nás někdo předjede na kole, nebo předběhne.
Jinak pohoda, jedeme jen na motor, sušíme věci, uklízíme. V noci jsme stáli v nějaké přístavu, nevím kdy, ani kde. Na chvíli jsem si večer lehnul, před wachtou, oblečený, no a vzbudil jsem se až kolem čtvrté :)
Několik hodin jsem řídil a povídal si s kapitánem, povídal, proč tak málo polských lodí plave pod polskou vlajkou. že chybí tradice, hrdost, a taky smysluplné zákony, aby se to vyplatilo. Smutné. No a před chvílí jsme se spojili s lodí nějakého Michalovo starého kamaráda, který plaval na Lady B před 30 lety a s polskou posádkou plavou také pod Německou zástavou. Nevěděl jsem, že i takovéhle lodě mohou soulodit :)

Balt 2009 Pondělí 13.7.2009

Tak jsme stále na cestě. V jednu v noci jsme se stavili na dvě hodiny v přístavu Rodbyhaven, nebo tak nějak, abychom se osprchovali a jeli dál. Na lodi už nám to pěkně smrdí. Trošku do ní teče, horem dolem, takže uvnitř je to čas od času dost cítit zatuchlinou.
Při vjíždění do přístavu jsem měl vachtu a byla to sranda. Jednak je tam proud a jednak tam co cca 30 minut vjíždí přívoz. Také nám foukal vítr a pršelo. Takže najednou se nám objevil rozjetý 100m prám za zádí. Kolem nás mělčiny a pod námi úský hlubší kanál. Řídit loď sám, tak se asi po... Michal vypadal, že ví co dělá, a obratně se trajektu vyhnul a zároveň nenajel na tu zatrápenou mělčinu.
Po zbytek dne jedeme skoro stále jen na motor, občas foukne, tak vytáhneme kosatku, ale stejně většinou ze špatného kurzu.
Z Maciejem jsme zkoušeli více než 5 hodin rozfungovat ve Win Vista můj BT GPS modul s programem na námořní navigaci Cmaps, takový tomtom na moře. Nakonec se povedlo, ale masakr, masakr. Nechápu jak může někdo říkat, že Windows jsou user friendly.
Teď už se konečně blížíme ke Kielu a na kanál Kiloňský, někde na něm budeme spát, protože se v něm může jezdit jen v den. Snad to do toho Amsterdamu stihnem.

Balt 2009 Neděle 12.7.2009

Už jsme od pátku s krátkou přestávnou v Ystatu na moři. Takže děláme to, proč jsme sem jeli. Postupně si uvědomuju, že to proč člocěk jede na plachetnici na moře (mořem nemyslím Jadran) je aby se pořádně vyspal. Jsme 3 důstojníci, takže máme každý 8 hodin denně na palubě, zbytek doby se spí. No a když na to přijde, tak během wachty, když se zrovna nepřehazují plachty, nebo se nesedí za kormidlem, tak se dá taky podřimovat. Občas je spánek přerušen nějakým jídlem, jinak nic. Ani se nic dělat nechce, mám s sebou dvě knížky, mp3 přerávač, počítač. Mohl bych se bavit s ostaníma, ale stejně všichni spí. A čím víc to houpá, tím víc se spí.
Dneska v noci ve službě jsme zjistili, že máme špatně přehozené lano od genuy, tak se kapitán pověsil na plachtu a my jsme přehazovali. Nechápu, jak to mohl udržet. Má hroznou sílu. Další příklad. Stahoval jsem kosatku na rumpále a už jsem s ní nemohl hnout, on přišel a jednou rukou jí utáhnul. Nevím jak to dělá.
Vůbec nám neodpovídá předpověď počasí. Fouká ze špatných stran, špatnou silou, ale suma sumárum stále špatně. Teď si užíváme hluku od motoru, už se nám krátí čas, tak neůžeme jen tak bezcílně křižovat.
Nad ránem se k nám do posádky přidal závodní holub. Dlouho seděl s námi v kokpitu na zádi a pak se přesunul na příď. Dal jsem mu tam trochu lisovaného chleba a jiný dobrák mu tam dal misku s vodou. Už vypadá míň unaveně. Když bych měl nápad jak, mohl bych ho poslat strejdovi.
No a poznámka na konec, už si umím zandat čocky do očí i na houpající se lodi, s minimem světla, ještě chvíli a zmáknu to bez zrcátka.

Balt 2009 Sobota 10.7.2009

Tak jsme včera konečně vyjeli. Co povídat? Houpalo se to, foukalo to. Většině z posádky bylo špatně. Nejdřív jsme chtěli objet Bornholm, z jihu a asi po 4 hodínách na vysokých vlnách, bude video, jsme to otočili na sever. Po wachtě, bez večeře, protože holkám co měly službu bylo hrozně špatně, jsem šel spát. Nemím čím to, je ale zatímco zbyteku je špatně, ale dobře se jim spí, mě je dobře, ale nemůžu usnout. K tomu mě začalo pobolívat v krku :(
Další wachtu jsem měl od 4:00 do 8:00, asi 3x hodně silně pršelo a 2x jsme přehazovali plachty. Nechutně jsem prochladnul, příště se musím líp oblíct. Ani nevím kdy jsme dojeli do Ystatu, stojíme tu na místě, kde se nesmí kotvit, protože jinde je asi plno. Na záchodě na nádraží jsem si umyl nohy a tak, s Mipsem jsme dali další 2 cache, a čekáme na kapitána. Já si jdu lehnout, dokud se to nehoupe :)

Balt 2009 Čtvrtek 9.7.2009

Stojíme v přístavu. Včera jsme přijeli do přístavu kolem 19 hodiny, umyli se, vyprali najedli se a vyrazili užívat si přístavního života, jako mořští vlci. Tedy života... Nexo ma odhadem 5 tisíc stálých obyvatel, možná ani ne. Spousta domů je tu na prodej. Je tu jedna otevřená hospoda, jeden obchoďák a jedna sámoška. Takže jsme zašli do té jedné hospody, dali si jedno pivo za 5 euro a zahráli si šipky. Pak jsme se vrátili zpět na loď. Část hrála karty, část šla spát, my jsme se šli s Mipsem a Krzyskem podivat na tanker, který cumuje kousek od nás. Od posádky jsme vytáhli, že převáží rybí olej a z Internetu jsme zjistili, že má ponor 4.5m, je jí 31 let a má necelých 50m. Celkem nic moc rozměry, jenže zkuste si na google maps najít místní přístav. Bylo vidět, že už je naložená a připravují ji na vyplutí, tak jsme se koukali. A bylo na co. S lodí vyjížděli s místem na tak 2 metrů. 50m naložený tanker na 2m. Masakr!
Naše 120m2 genua měla být opravena kolem 14 hodiny, tak jsme volný čas využili k výletu na půjčených kolech (60DKK/den) po okolí. Bornholm je vyhláčeným cyklistickým rájem a je to pravda. Všude jsou cyklostezky a řidiči jsou velmi ohleduplní. Všude jsou veřejné toalety, kempy, malé krámky. Fakt pěkné. Jen ty ceny. Jen pro zajímavost půjčení dvoukola s vozíkem pro děti stojí cca 700DKK/týden. Když jsme se najedli začalo čekání na odjezd, terím se stále posouval a posouvá stále dál. Teď v 21:OO už je jasné, že zůstáváme přes další noc. 1. nemáme plachtu 2. fouká 8-9 sk. Beaforta, který by nám ty plachty tak jako tak roztrhal. Když už se trhají samy. :-(
S Mipsem jsme šli na chvíli na Internet, je tu hezká nezabezpečená síť s SSID:"secure your network!", kde jsou bez omezení povolené všechny odchozí porty, včetně 25 na posílání spamu. Na místě mě oslovil nějaký němec z Lubecku, jestli bych mu nepomohl nastavit internet na windows, naštěstí měl XP, tak jsem to tak nějak zvládnul. Ukázalo se, že je to jeden ze spoumajitelů moc pěkně udělané 25 metrové 110 let staré plachetnice, kterou nás pak provedl, pověděl o její historii a nakonec jsme se bavili u piva. Když se dozvěděl, že jsem computer ingenier, chtěl mě u nich zaměstnat. :)
Po večeři jsme si velmi pěkně popovídali s kapitánem o tom, jak dělá Wandrus. 3x Masakr. Už se nedivím, že jsme neměli pojištění, že nebylo připravené jídlo a že oplachtění jachty, lednička a vůbec je v takovém stavu v jakém jsou. Aspoň vím jak se dá dělat busines no a hlavně s jakou cestovkou už nikdy. Jejich výkladní skříň, tedy internetové stránky a propagační materiály jsou "sexy". Obchodníci prodají lidem úplně všechno i když ví, že to není možné. No a pak najímají lidi, řeknou jim půlku toho co zákazníkům a starejte se. Prostě nahoře huj, dole fuj. Kde já to jen ještě viděl?
Plus jsme se dozvěděli, že kapitán má vystudovanou archeologii a architekturu. Pracoval ve USA, v Rusku. Má vlastní firmu www.stopawody.pl Kde na to ty lidi berou čas?

Nahrál jsem nějaké fotky na web http://picasaweb.google.com/ltomsik/2009007Balt

Balt 2009 Středa 8.7.2009

V úterý večer jsme se konečně domluvili na službách. Tedy loď vedu vždy od 8 hodin ráno a od 20 hodin večer. Jsme tři důstojníci a střídáme se po 4 hodinách. Musím sledovat kurz, určovat pozici a směr. Nic těžkého s GPS. K tomu bych měl dělat kontrolu podle rychlosti plavby, kurzu a toho jak nás vítr unáší, ale to mi stále není úplně jasné. Asi si zkusím na příští službě zapisovat kurz a rychlost v kratších intervalech. Zbytek lidí se střídá jiným systémem, tak že 3 skupiny mají wachty nawigacijne a jedna je v kambuze, tedy vaří.
Dneska v noci jsme jeli na motor, na konci mé služby jsme s Mipsem trochu hráli na kytaru a zpívali, pak šli spát. Kolem 2 v noci jsme vjeli do bouřky, Mips málem vypadnul z postele, já o ničem nevím. Měl jsem kvůli motoru špunty v uších :) až mě musel 2. důstojník ráno dost budit, abych se probral. Po dobu mojí wachty 2x trošku víc pršelo, vyhýbali jsme se kutru se sítěmi a naučil jsem se vytahovat i stahovat kliwer a grot. Už dokonce u trošku fouká, tak 2 sk. Beaforta. Máme 25mil na Bornholm, tam necháme zašít roztrhaný fok (kosatka), umejeme se a tak.
Mám zajímavý postřech, že většina lidí je naprosto nesamostatných, co se týče vaření i jinak. Máme loď narvanou jídlem, ale všichni se chodí ptát kapitána, 1.officiera nebo mne, co maj vařit, kolik toho použít atp. Mě proto, že jsem na začátku vařil samostatně a asi jim i chutnalo :O Tedy kromě holek, které asi jako jediné mají fantazii.

Balt 2009 Úterý. 7.7.2009

Už si snad pamatuji jména všch členů posádky: Michal (28) - Kapitán, Maciej(25) - 1 of., Michal (17) - 2.of.,Já - 3.of., 1.wachta Mips (24), Rafael (17), 2.wachta Paulina (22), Ania (17), 3.wachta Piotr (15), Krzystof (48?), 4.wachta Lukasz(24),Kamil (20?)
Vyjelli jsme v 9 ráno. Mips dělal snídani, má dneska službu. Já stále nevím, jak to budu mít se službou já jako důstojník. Už jsem myslel že budu sloužit od 4:00 v noci ale nic. Takže se stále rohlížím a učím se. Po ránu jsme se koupali v moři. Začal kapitán, který překecal druhého Michala, který se pak třásl zimou. Když jsem viděl, že se to dá vydržet a v mapě jak dlouho ježtě pojedem do portu, jsem se taky rozhoupal a skočil přes palubu. Voda měla příjemných 18 stupňů, asi. Zkoušl jsem plavat s lodí a jde to. Nějaké 3 uzly se dají vší silou udržet. Když člověk tak vidí jak mu na otevřeném moři ujíždí loď, tak je to fakt divný pocit. Už aspon vím co znamená, když někdo řekne, že mu ujela loď :) Aby jste si nemysleli, tak jsme kus za lodí táhli na laně záchraný kruh. Nyní jsme na cestě z Helu na Bornholm. Nefouká a jedeme na motor, ale zdá se, že nad pevninou je bouřka, takže možná si dneska ještě užijeme legrace.
Tak bouřku jsme projeli, tak že prostředkem. Rozdělila se na dvě části a u nás bylo hezky. Pojem hezky znamená něco jiného, než na pevnině. Hezky znamená, že neprší, nesvítí moc sluníčko, fouká tak 2-3. Po bouřce přišla zase flata (bezvětří). Kapitán chce zalepit kosatku, tak jí zkoušíme stahovat, ale je zaseklá v rolfoku. Celkem makačka. Nakonec se nechá vytáhnout na náš 22 metrový stěžeň, kde lítá jak hadr na holi, a pomocí kladiva a kleští kosatku uvolňuje. Fakt machr, ty výkyvy plus mínus 2metry. Při stahování se nám ještě víc trhá, ukazuje se, že už je tak stará, že i izolepa, kterou jí šijeme, je silnější než plachta. Budeme jí muset nechat zašít, jestli to půjde, nebo používat jinou.
Paulíně je špatně a zvrací, jinak se všichni drží. Jěště Piotrovy asi taky není nejlíp, ale jinak si myslím, že se všichni na neustále houpání se zvykli dobře. Já jsem si po obědě, kdy jsme měli rýži a sojové řízky také nebyl jistý, jestli je strávím, no naštěstí zázvor pomohl.
Večer jsem vyhrál piwo. Michal se potřeboval dostat do zamčené skřínky s nářadím, šitím atp. Byl tam takový divný zatuhlý patent, se kterým bojoval prý přes půl hodiny. Tak vyhlásil soutěž o pivo, kdo jí bez násilí otevře. No přišel jsem a otevřel jsem. Holt my Češi jsme v improvizaci ještě o stupínek výš než Poláci :O

Také zde musím pochválit svou ženu Magdu. Když jí zavolali z kanceláře Wandrus, ze nás zapoměli pojistit, jak si dokázala poradit, aby sehnala rodné číslo Mipse. Nejdřív se zkoušela dovolat nám, ale my jsme nebyli na signálu, tak si na stránkách firmy, kde pracujeme, našla kontakt na helpdesk, tam si řekla o číslo na našeho nadřízeného, ten jí dal číslo na jiného spolupracovníka, protože on je na dovolené v Itálii, no a když zavolala jemu, tak ten kouknul do Systému a RČ jí našel. Nás už pak jen informovala SMS. Magda je poklad.

Balt 2009 Pondělí 6.7.2009

Konečne jsme vyjeli z Gdyně.
Ač je Gdynia vcelku hezké město, strávit tam další den musel bych prohlásit, že tam už se rozhodně vrátit nechci. Celé ty prostoje jsou proto, že cestovka Wandrus se kterou jedeme nebyla sto zajistit dodávku se zásobami, takže kapitán to musel zařizovat sám no a aby toho nebylo málo, tak v místních obchodech byli tak zaskočení 5 let dopředu plánovaným startem The Tall Ship Races, že jim došlo jídlo.
Takže z přístavu jsme vyjeli až kolem 19 hodiny směrem do městečka Hel na konci poloostrova Hel. Na Helu jsme měli v plánu stát 3 hodiny, kdy se tam může stát zdarma. No zašli jsme do taverny Cpt. Morgan, kde Tyskie pivo s kořením (hřebíček, zázvor, skořice) udělalo své. Kapitán se trošku opil :) Místo v 23 večer jsme vyjížděli v 9 ráno.

Balt 2009 Neděle 5.7.2009

Tak už jsme konečne vypluli. A to z jachetního přístavu Konrád na konečné stanici linky číslo 111 v Gdaňsku. Cesta sem byla útrpná. Z Plzně jsme vyjížděli hned po práci ve čtyři hodiny a chvíli po desáté večer jsme byli i s malou zastávkou v Berlíně, kde jsme vysadili souputniky Lukase a Noru, bezpečně u Magdy rodičů ve Szczecine. Kousek za Berlínem nám přestal fungovat jeden válec v motoru, ale zbylé tři to zvládly.
Do Gdaňsku jsme jeli vlakem v 5:50 dlouchých 5 hodin. Dlouhých proto, že a jelikož v Gdyni je tenhle víkend start mezinárodních regat The Tall Skip races byl vlak úplně plný obecenstva. V kupíčku pro 8 nás bylo plno. Ve vlaku jsem zjistil, že nemám s sebou dioptrické sluneční brýle a kšiltovku. Takže jsem si musel v prvním optiku u nádraží koupit kontaktní čočky a normální tmavé brýle.
Na autobus jsme čekali v klimatizovaném MC'Donalldovi a ten nás pak odvezl za dalších 35 minut kousek od přístavu, kde jsme se měli nalodit do nejdýl v 16 hodin. V 1:00 jsme byli první do posádky. Našli jsme naší krásnou loď Lady B a seznámili se s jejím majitelem. Ten nás hned zaúkoloval vyléváním vody z podpalubí a jeho vysušením, než přijede kapitán. Ten měl asi dvě hodiny zpoždění a ještě větší jeho první důstojník. Plná posádka se tedy sešla až kolem 18hodiny. Sedli jsme si na seznamovací kolečko a dostali první školení, vázání uzlů, zkusili jsme si hodit záchraným kruhem. Je nás 12 v posádce, nejstarší 'kluk' je 46 let mlád a nejmladší 16. Já jsem třetí nejstarší v posádce, hned po kapitánovi. Vypadá to, že mám v porovnání se zbytkem celkem veklé zkušenosti z moře, takže jsem byl jmenován 3.dústojníkem. Budu držet a hlídat služby a snad se vyhnu vaření. Zatím jsem tedy spolu s 2. důstojníkem musel udělat večeři a snídani..
Loď Lady B hje 16.5 metrů dlouhá, 4.5m široká jednostěžňová prý hrozně rychá loď. Z venku vypadá nádherně, ale uvnitř je znát, že světová moře brázdí už od 1973 roku. No prošla si několika rekonstrukcemi, smrdí to tu čerstvou barvou, ale interier je nemoderni. Slibovaných 220V je jen v přístavu, kde se moc zdžovat nebudeme a voda z kohoutku je citit nejakou chemii.
Protože kapitán byl celý pátek nakupovat a vrátil se až pozdě v noci, podařilo se nám vyplynout z přístavu až kolem poledního, takže jsme jen tak tak potkali lodě plynoucí z Gdyni do Petrohradu. Ale to setkání stálo za to. Relativně zblízka jsme si mohli prohlídnout lodě jako Dar Mlodezi, Zawisa Czarny, Rozenstein a další. Tolik plachetnic pohromadě jsem snad ještě neviděl. Jeli jsme na motor i s kosatkou, abychom nějak vypadali :) a kapitán mezi loďma křižoval ve snaze ukázat nám co nejvíc.
To bylo zhruba 4 hodiny. Zbytek dne jsme strávili v Gdyni v přístavu, kdy kapitán jel zkovu nakupovat. No a nakupoval i v pondělí. Celkem nuda. Prohlédli jsme si přístav asi 10x. Naučili se nové karetní hry. Nuda.

Balt 2009 ii. Výměna peněz

Protože Magda bude v Polsku sama 14 dní, její mamka mě a Mipsovi zaplatila dovolenou (cca 3300PLN), no a konec konců i já budu potřebovat nějaké kapesné ve zlotých museli jsme je někde sehnat. Ačkoliv v PLN máme vedeno několik účtů a ceclkem dost peněz, všechny jsou alokované na termínovaných vkladech a tudíž nedostupné. Btw termínovaný vklad je v Polsku až na 8%. Museli jsme vymyslet, jak dostat těžce vydělané peníze v CZK do Polska.
Ačkoliv se to zdá jako banální problém, není tomu tak. Peníze totiž máme v mBance, která neumí posílat peníze do zahraničí, tedy ani do Polska, i když je to polská banka!!! Další peníze jsou na spořícím účtě jinde, jenže tam také nejdou poslat. Tedy řešením by bylo založit si běžný účet jen na posílání peněz, nebo to poslat z účtu někoho jiného, vybrat hotovost z karty, směnit ve směnárně.
1. založení účtu jinde - snad jen mBanka má vedení účtu zdarma, vyhazovat peníze jinde je nesmysl
2. rodiče mají ČSOB, KB, kamarádi GE, takže situace se zdá býti nadějnou jenže:
ČSOB,KB i GE mají dost nevýhodné směnné kurzy a ktomu poplatek 1% za platbu do zahraničí, co je sakra EU za zahraničí!?, a k tomu ještě 1% za převalutování. Prostě zlodějina, lotrovina.
3. ačkoliv mBanka tvrdí, že má výběry kartou v zahraničí zdarma, je to pravda jen z poloviny! Zdarma je to totiž jen ve státech, kde se platí v EUR a to ještě v nevýhodném kurzu. Ve zbytku světa se platí nedefinované procento za převalutování z EUR, plus už relativně dobrý kurz. V Polsku asi 2%. Takže opět zlodějina
4. stará dobrá směnárna. Obvolal jsem jich 5 a žádná v Plzni nevede zlotý.

A řešení, Reifeizen banka, žádný účet, žáné převody. Hezky vybrat z bankomatu na pobočce, vyměnit na kase v nejvýhodnějším kurzu ze všech bank a zaplatit poplatek 1%. Prostě ať žije EU.

ps.: To že má banka otevřeno třeba do 17:30 ještě neznamená, že tam v 17:03 bude ještě pokladní.

Balt 2009 i. Přípravy

Rok se s rokem sešel a jsou tu opět prázdniny. Již druhé, které absolvuji jako plně pracující člověk, takže jsem musel klást extrémní důraz na to, aby to byla dovolená krátká a plná zážitků. Podle plánů z minulého roku jsme chtěli s Magdou vyrazit nejspíš na Island, ale Osud tomu chtěl, že v tomto roce Magda nikam pořádně z různých důvodů nemůže.
Plánovali jsme spolu východní Slovensko a Polsko, Chorvatsko, jachtařský kurz v Polsku, jeden čas mě Magda nabízela, že bych mohl na paraglidingový kurz, ale co jsem jsme byli v Alpách a viděli jak nějaký kluk zmrzačil mě na létání chuť přešla.
Hledali jsme jachtařský kurz na Zálivě Štětínském, ale žádný pořádný jsme nenašli, pak Magda přišla na to, že bych mohl jet na plachetnici s nějakou cestovkou. Chvíli jsme hledali, volali až jsem si našel plavbu Gdaňsk-Stockholm-Gdaňsk MOR1 Chvilku jsem o tom mluvil v práci až si Mips řekl, že by jel taky. Slovo dalo slovo, Magdy mamka poslala zálohu 660PLN a jedem.
Komunikace z firmou Wandrus je dost složitá, jejich maily mi končí ve spam koši a nejsou schopni nám pokytnout užitečné informace, jako co s sebou, kdy a kde je odjezd atp. Když už jsme měli poslat poštou podepsané smlouvy, ukázalo se, že do Stockholmu se nepojede, pro nedostatek zájemců, ale že můžeme jet lepší lodí do Amsterdamu.
Amsterdam, ač se zdá býti zajímavější destinací je dražší o jízdenku zpět do ČR/PL a hlavně už jsme vněm letos na jaře byli. Zkoušeli jsme smlouvat cenu, ale nepovedlo se. Takže nám Magdy mamka zaplatila i zbytek 1000PLN a my si koupili jízdenky. Po 10SMS a 10minutovém rozhovoru s organizátorem výpravy už víme, ře nalodění je 4.7. někde v Gdaňsku a vylodění 17.7. někde v Amsterdamu. Mips má za 1600CZK letenku do Prahy a já mám za 1950CZK autobusovou jízdenku do Szczecina.
Do Szczecina proto, že tam pojedeme společně 3.7. s Magdou, která tam zůstane na dva týdny u rodičů s autem a já jí tam poté vyzvednu.