Už si snad pamatuji jména všch členů posádky: Michal (28) - Kapitán, Maciej(25) - 1 of., Michal (17) - 2.of.,Já - 3.of., 1.wachta Mips (24), Rafael (17), 2.wachta Paulina (22), Ania (17), 3.wachta Piotr (15), Krzystof (48?), 4.wachta Lukasz(24),Kamil (20?)
Vyjelli jsme v 9 ráno. Mips dělal snídani, má dneska službu. Já stále nevím, jak to budu mít se službou já jako důstojník. Už jsem myslel že budu sloužit od 4:00 v noci ale nic. Takže se stále rohlížím a učím se. Po ránu jsme se koupali v moři. Začal kapitán, který překecal druhého Michala, který se pak třásl zimou. Když jsem viděl, že se to dá vydržet a v mapě jak dlouho ježtě pojedem do portu, jsem se taky rozhoupal a skočil přes palubu. Voda měla příjemných 18 stupňů, asi. Zkoušl jsem plavat s lodí a jde to. Nějaké 3 uzly se dají vší silou udržet. Když člověk tak vidí jak mu na otevřeném moři ujíždí loď, tak je to fakt divný pocit. Už aspon vím co znamená, když někdo řekne, že mu ujela loď :) Aby jste si nemysleli, tak jsme kus za lodí táhli na laně záchraný kruh. Nyní jsme na cestě z Helu na Bornholm. Nefouká a jedeme na motor, ale zdá se, že nad pevninou je bouřka, takže možná si dneska ještě užijeme legrace.
Tak bouřku jsme projeli, tak že prostředkem. Rozdělila se na dvě části a u nás bylo hezky. Pojem hezky znamená něco jiného, než na pevnině. Hezky znamená, že neprší, nesvítí moc sluníčko, fouká tak 2-3. Po bouřce přišla zase flata (bezvětří). Kapitán chce zalepit kosatku, tak jí zkoušíme stahovat, ale je zaseklá v rolfoku. Celkem makačka. Nakonec se nechá vytáhnout na náš 22 metrový stěžeň, kde lítá jak hadr na holi, a pomocí kladiva a kleští kosatku uvolňuje. Fakt machr, ty výkyvy plus mínus 2metry. Při stahování se nám ještě víc trhá, ukazuje se, že už je tak stará, že i izolepa, kterou jí šijeme, je silnější než plachta. Budeme jí muset nechat zašít, jestli to půjde, nebo používat jinou.
Paulíně je špatně a zvrací, jinak se všichni drží. Jěště Piotrovy asi taky není nejlíp, ale jinak si myslím, že se všichni na neustále houpání se zvykli dobře. Já jsem si po obědě, kdy jsme měli rýži a sojové řízky také nebyl jistý, jestli je strávím, no naštěstí zázvor pomohl.
Večer jsem vyhrál piwo. Michal se potřeboval dostat do zamčené skřínky s nářadím, šitím atp. Byl tam takový divný zatuhlý patent, se kterým bojoval prý přes půl hodiny. Tak vyhlásil soutěž o pivo, kdo jí bez násilí otevře. No přišel jsem a otevřel jsem. Holt my Češi jsme v improvizaci ještě o stupínek výš než Poláci :O
Také zde musím pochválit svou ženu Magdu. Když jí zavolali z kanceláře Wandrus, ze nás zapoměli pojistit, jak si dokázala poradit, aby sehnala rodné číslo Mipse. Nejdřív se zkoušela dovolat nám, ale my jsme nebyli na signálu, tak si na stránkách firmy, kde pracujeme, našla kontakt na helpdesk, tam si řekla o číslo na našeho nadřízeného, ten jí dal číslo na jiného spolupracovníka, protože on je na dovolené v Itálii, no a když zavolala jemu, tak ten kouknul do Systému a RČ jí našel. Nás už pak jen informovala SMS. Magda je poklad.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment